Dnes padesátiletý pilot je druhý, kdo se čtenářům našich webových stránek představí v novém seriálu. Ten přibližně každý měsíc umožní o trochu víc poznat jednoho z lidí, jejichž život je spojený se zvukem rotoru.

Když mu bylo šestnáct let, začal létat na větroních v aeroklubu. „ Asi to mám po babičce, která se otočila za každým letícím aparátem,“ komentuje pilot s úsměvem svoji lásku k létání.

S vrtulníkem už dnes létá dvaadvacet let. Posledních patnáct z toho pracuje pro ALFA-HELICOPTER a je rád, že může pomáhat při záchranách lidských životů. „Každý druh létání má svá specifika, ale záchranka je i o té práci okolo. Pokud vím, že jsem při službě někomu pomohl, mám z toho pak dobrý pocit,“ vysvětluje.

Jeho práce je o čekání a rychlém rozhodování. „Na rozdíl od ostatních odvětví v letectví, my si lety neplánujeme dopředu, ale čekáme, kam nás pošlou. Při službě sledujeme vývoj počasí, abychom mohli sdělit dispečinku, zda můžeme či nemůžeme letět. Pokud letíme, tak vyhodnocujeme parametry spojené s letem a následným přistáním u zraněného. Samozřejmě se snažíme přistát co nejblíže k místu zásahu, ale nesmíme překročit míru rizika pro posádku a vrtulník,“ popisuje pilot. Dodává, že ve hře je vždy mnoho faktorů jako vítr, překážky, výkonnost vrtulníku a další. „Všechny fáze letu jsou o souhře celé posádky, i proto se naše práce liší od jiných,“ říká.

Přestože je práce náročná, chce se jí věnovat, dokud mu to zdraví dovolí. I proto, aby pomohl dalším lidem a odnesl si další příjemné zážitky. „Mezi ně patří například zásahy, kdy se podaří vrátit pacienta mezi živé. Pak si řeknete, že máte smysluplnou práci a těšíte se na další den …“